Když jsem obraz dokončila, procházela mnou přímo extatická radost. Byl to tak silný proud čiré radosti…

​

Během tvoření obrazu jsem vnímala tu obrovskou energetickou podporu z jiných sfér, kterou tu máme právě do toho vykročení „ze starého do nového“, do té velké změny, kterou spousta z nás prochází. Vnímala jsem plně svým srdcem, jak moc milované Bytosti jsme a že už není třeba mít z čehokoliv strach. Že je jen třeba konečně vykročit, zbavit se svých iluzí a vědět, že jsme Bohem samým a že Bůh se sám o sebe vždy v tom nejlepším postará.

​

A tak se děje, a tak to je.

​

A nás je už jenom prostoupit do tohoto pocitu plné důvěry v sebe a v božství v sobě a začít si skrze sebe sama tvořit tu nejkrásnější realitu, kterou si přejeme žít a která se nám úplně v jednoduchosti a v lehkosti může začít zobrazovat v naší realitě vnější.