Začátkem minulého roku jsem si prošla velmi zvláštním obdobím. Od září 2022 jsem si procházela velkým ponorem...A v lednu 2023 to přišlo...styděla jsem se za to, co nesu, co jsem do té doby vytvořila na té své "spirituální lince"...že tvořím obrazy, svolávám ženské kruhy, natáčím meditace a rozhovory o tom, co prožívám, jak to v životě právě teď mám a tak... Že sdílím i své propady, abych se mohla znovu poskládat do sebe i skrze své sebevyjádření.
Tenhle pocit jsem dříve nezažila...já, pevná v sobě - i díky svému egu :)), jsem se rozsypala. A fakt měla strach z toho, jak mě lidi "tam venku" uvidí, když půjdu "žádat o práci" a oni si pak prosurfují moje sítě :).
Naštěstí to netrvalo dlouho a zase se to porovnalo :). No já díky tomu šla ještě do větší pokory a soucitu nejen vůči sobě samé, ale i vůči všem, kteří v tomto poli takto jsou, dělají třeba něco neobvyklého, na co jejich okolí není zvyklé nebo jen prostě zatím nevidí svou hodnotu a právě takhle se cítí a mají strach z toho, co si o nich myslí ostatní, když se třeba zachovají malinko jinak, než si myslí, že se od nich očekává...
A tak tě chci povzbudit. Všechno má svůj čas a i po velkém propadu může přijít velké nadechnutí a opětovná radost ze života. Jen v tom nebuď sám a nech se podpořit. Nech si ukázat cestu. Všechno je ve tvých rukách a to rozhodnutí je na tobě...
Šťastný let, dáš to! :)
S láskou,
Milena